Takovýmto opatřením je myšlena stavba nebo soustava staveb, terénních úprav a zařízení, které v případě zvýšených průtoků povrchových vod (povodně) zabrání těmto vodám dostat se do chráněného území. Každé PPO je navrženo na určité množství průtoku (návrh je ovlivněn jednak množstvím vod, které v dané lokalitě protéká, architektonicky, urbanisticky, staticky, atd.), které opatření dokáže usměrnit tak, že protékající voda neohrozí obyvatelstvo a způsobí minimální majetkové škody. Pokud by bylo množství průtoků větší, než na které je PPO navrhované, dojde k řízenému zatopení chráněného území takovým způsobem, aby bylo zajištěno určité dané časové rozpětí pro evakuaci osob a majetku a aby došlo k co nejmenším škodám (např. již nelze zabránit vniknutí vody do objektů, ale dojde k němu pozvolna, očekávaným způsobem, bez povodňové vlny a dlouhodobého proudění vody objektem).

Běžné PPO se skládá z podzemní a nadzemní části. Podzemní část zastává funkci co největšího zpomalení prosakování podzemní vody pod PPO, nadzemní část zabraňuje vniknutí proudící povrchové vody do chráněného území. Nadzemní část může být pevná (hráze nebo zdi) nebo mobilní (uskladněné přenosné prvky, které se namontují pouze v případě povodňového ohrožení). Další součástí těchto opatření jsou mobilní čerpací jednotky, které při uzavření chráněného území zajišťují odvod vod do chráněného území přirozené přitékající , kterým je aktivováním PPO znemožněn odtok (dešťové vody, vodní toky protékající skrz chráněné území, prosáknuté podzemní vody, městská kanalizace, atd.)

 

  • Protipovodňové zdi
  • Mobilní hrazení
  • Suché nádrže – poldry
  • Řešení retenčních prostor stávajících nádrží
  • Povodňové plány obcí
  • Studie a posudky odtokových poměrů a záplavových území a další

Naše reference